O vzniku fotbalového klubu “AFK” ve Stříbrné Skalici se toho moc neví. Známo je pouze to, že zásluhou Antonína Hnátka z Prahy – Vršovic vznikl v roce 1926. První fotbalisté zdejšího klubu, jejichž fotografie se kupodivu zachovala, stejně jako snímek Antonína Hnátka, tehdy hráli v dresech, jejichž barva byla bílo-zelená.

Další záznamy jsou až z poválečných let, z roku 1947, kdy se již jednalo o SK Meteor Stříbrná Skalice, pod jehož hlavičkou zdejší fotbalisté začali hrát v roce 1932. V tomto sportovním klubu byly kromě fotbalistů zastoupeny ještě další dva oddíly: stolní tenis a volejbal.

Hned v lednu 1948 začalo pro fotbalisty velmi důležité jednáni o vhodné hřiště. Tehdy byla na národní výbor podána společně s místním Sokolem a s obecni a mest’anskou školou žádost o přidělení vyhlédnutého pozemku “Na Mřeňovce”, který patřil Františku Skalovi, jenž nebyl tak úplně proti, ale nakonec vždycky z nějakého důvodu z dohody sešlo.

Vše se protahovalo, hrát nebylo kde a tak došlo k jednaní jiném pozemku Na Lose, který patřil římskokatolické církvi.
Další jednaní bylo v září téhož roku, kdy byla otázka hřiště definitivně vyřešena. Tehdy se sportovnímu klubu podařilo získat pozemek od bratrů Davidových, který ležel v těsné blízkosti města, v romantickém prostředí mezi lesy. Ještě v témže roce se začalo s prvními pracemi, které byly většinou provedeny brigádní formou.

V roce 1948 byl zvolen také nový výbor Sportovního klubu Meteor, jehož předsedou se stal Josef Svoboda. Hned v prvním kole mistrovské soutěže v sezóně 1947/48, hráli skaličtí fotbalisté ve III. třídě v oddělení Posázaví první zápas, jenž byl sehrán s S.K. Kozmice dopadl vítězně pro Stříbrnou Skalici -4:2. Kromě kolových zápasů bylo sehráno i několik přátelských utkání, z nichž nejvýraznější pro Skalici, z hlediska vítězných gólů, bylo střetnutí s Chocerady, v němž Skalice zvítězila 13:1. Celkové resumé po této sezoně bylo, že skaličtí fotbalisté obsadili v tabulce osmi mužstev čtvrté místo.
V další sezoně, v podzimní části, již skaličtí fotbalisté tabulku své třídy vedli. Bohužel ale nebyla soutěž dokončena, takže postup do další třídy, na který zdejší fotbalisté měli nárok, se neuskutečnil. Začátkem roku 1949 došlo ke změně pravidel v jednotlivých třídách, bylo rozhodnuto, že jarní a podzimní kolo bude sehráno v jedné sezoně. Když hned první zápas nedopadl pro Skalické nejlépe, přesto v celé soutěži podávali velmi dobré výsledky, což jim vyneslo zasloužené vítězství ve své třídě a Stříbrná Skalice se tak stala mistrem v oddělení Posázaví, čímž také postoupila, a to do III. třídy, oddělení Český Brod.

Zásluhu na tomto výsledku bezesporu měl i v roce 1948 přestup internacionála Václava Boušky z pražského klubu Slávia do zdejšího Meteoru, jenž se stal nejen hráčem, ale zároveň i trenérem. A pochopitelně i velká motivace v podobě nového hřiště, které si tito hráči chtěli právem zasloužit a na němž první zapas byl sehrán 30. října 1949, kdy novopečený mistr odděleni Posázaví hostil přední posázavské kluby. Velkou odměnou všem bylo, že v tomto “Bleskovém turnaji” vyhráli právě skaličtí hráči.

Bohužel v nove soutěži se Skalickým nevedlo tak, jak oni sami a hlavně potom obyvatelé Skalice byli zvyklí. V jarním a podzimním kole 1950 skončili shodně na 10. místě. O to úspěšnější byl potom následující rok, který zdejším fotbalistům pro rok 1952 zajistil postup do vyšší třídy, tentokrát druhé. Tento úspěch znamenal také to, ze klub musel založit oddíl dorostu, jenž se musel zúčastňovat okresních soutěži, které zahájil neúspěšně 13. dubna porážkou proti dorostu Českého Brodu.

V následujících letech se skalickým fotbalistům moc nevedlo. Výsledky nebyly nic moc a tak oddíl sestoupil až do IV. třídy. V roce 1956 došlo ke změně trenéra, stal se jim Václav Smolík a kapitánem A mužstva Josef Smolík. Zdejší fotbalisté se představili i v nových dresech, a to v červeném triku a bílých trenýrkách. Předsedou byl zvolen již osvědčený Miroslav Konvalinka.

Výsledky roku 1957 byly již příznivé, neboť Skaličtí skončili na druhém místě a tak nic nebránilo tomu, aby v roce 1959 již postoupili opět do III. třídy.

Hned v lednu 1959 došlo ke změně ve vedení oddílu. Byl zvolen nový výbor, jehož předsedou se stal Václav Bouška, trenérem Jar. Vosátka, vedoucím A mužstva Josef Smolík a vedoucím dorostu Jar. Smolík.

V následujících letech bylo umístění Skalických vždy tak ve středu tabulky. V roce 1963, při novém rozdělení okresu, připadla Stříbrná Skalice do okresu Kolín a skaličtí fotbalisté tak byl i zařazeni do III. třídy Kolína. Avšak vzhledem k tomu, že ve Skalici nebylo registrováno žádné mládežnické družstvo, neboť dorostenci mezitím skončili, byli zdejší fotbalisté ze strany CSTV potrestáni sestupem do IV. třídy. Proto hned v příštím roce bylo založeno žákovské družstvo, které svými výsledky pod vedením svého trenéra Jaromíra Nováka velmi rychle postoupilo do nejvyšší okresní žákovské ligy.
A mužstvo, které bylo násilím přeřazeno do IV. třídy, kterou impozantním skóre 71:8 vyhrálo, již v následující sezóně postoupilo o třídu výše. V této třídě si vedlo celkem dobře. Neboť již v sezoně 1969/70 ji vyhrálo. A protože, zde bylo hodně mužů, kteří chtěli hrát fotbal a všichni se do sestavy nevešli, bylo v roce 1964 založeno B mužstvo, které vedl Berta Štrobach. Tito fotbalisté hráli IV. třídu, v níž v sezoně 1970/71 skončili na třetím místě. Nejhůře si v této době vedli žáci, kteří skončili na předposledním místě.
V roce 1967 došlo i na vylepšení hráčského prostředí, neboť se začalo se stavbou nových kabin.

Ani ročník 1971/72 nevyzněl pro Skalické špatně. Postup do vyšší třídy A mužstvo nezastavil a tak po odehrání sezony se umístili na 2. místě. Výrazného zlepšeni se dočkali i žáci, kteří v letech 1973/4 vyhráli žákovskou ligu. Toto vítězství pro ně nebylo poslední, neboť si ho v následujících letech ještě několikrát zopakovali.

Znovuobnovení se v této době dočkal i dorostenecký oddíl. Stalo se tak 1. srpna 1974.

V roce 1975 se uskutečnila volba nového výboru, do jehož čela byl zvolen Jiří Vokřál, trenérem A mužstva se stal František Smolík, trenérem B mužstva František Bečka, trenérem dorostu Rudolf Urban a žáků Miroslav Bouček.
V roce 1977 se ve Stříbrné Skalici slavilo padesát let skalického fotbalu. Jedním z bodu programu oslav bylo také utkání mezi internacionály Bohemians ČKD Praha a zdejším A mužstvem. I když skaličtí fotbalisté prohráli o jeden gól 2:3, jednalo se o velmi hodnotné utkání, k němuž čestný výkop provedl bývalý hráč pražské Slávie a později dlouholetá opora skalického fotbalu Josef Souček.

Rok 1978 byl pro zdejší fotbalisty velmi úspěšný. Přes okresní a krajské kolo se probojovali až do Českého poháru, v němž obsadili krásné druhé místo. Zároveň v tomto roce se hrál 1.ročník Memoriálu skalických sportovců, v němž Stříbrná Skalice obsadila první místo.

V roce 1979 navštívil Stříbrnou Skalici fotbalista, s nímž jistě toužil po setkání každý “fanda” fotbalu, legendární František Plánička, jenž ve zdejší kronice popřál zdejším hráčům hodně štěstí.

Sezona 1979/80 byla velmi úspěšná pro hráče B mužstva. V tomto hráčském roce se jim podařilo postoupit o třídu výš, do třetí.

Po pěti letech, v roce 1980, došlo opět ke změně ve vedení oddílu. Na další volební období se předsedou stal Ladislav Krajl, trenérem A mužstva Josef Jarolím, jenž byl zanedlouho vystřídán Jaroslavem Procházkou a následně Františkem Bečkou. B mužstvo vedl ing. Boh. Volf, dorost Josef Smolík a žáky Oldřich Šafra.

Vedení fotbalového oddílu se zatřáslo hned v následující sezoně. Tehdy v roce 1983 se předsedou stal Pavel Procházka, který byl rovněž i trenérem A mužstva. B mužstvo trénoval Josef Bakan, dorost, jenž na dva roky přerušil svoji činnost Jaromír Novák a žáky Josef Konečný.

V sezoně 1982/83 dostal skalický fotbal velkou posilu v podobě brankáře Mirka Loudy, který se vrátil do domovského oddílu z divizního Bráníku Praha. Bohužel zde hrál velmi krátce a přešel do TJ Říčany, kde se v té době hrál krajský přebor. Ani zde, naštěstí pro Skalické, dlouho nezůstal a tak již v říjnu 1988 se opět vrátil do svého domovského oddílu, aby se i tentokrát stal jedničkou ve skalické brance.
Zato pro žákovský oddíl byl tento rok velmi nepříznivý. Po letech úspěchů, kdy zdejší žáci obsazovali ve své lize první místo, spadli až na předposlední příčky, místo deváté.
V polovině osmdesátých let se nevedlo ani A mužstvu, které ve své soutěži skončilo v letech 1985/ 86 rovněž na devátém místě. A jak již to bývá, hráčský neúspěch vrcholí vždy výměnou na trenérských postech. Nejinak tomu bylo i ve Skalici a tak v roce 1986 se předsedou oddílu stává Jiří Vokřál. A mužstvo, které sestoupilo do III. třídy, vedli Štefan Jaroš a Jaromír Novák a žáky Václav Hraba a Jiří Krejcárek. Zlepšení nastalo již v následujícím roce, kdy se skaličtí fotbalisté umístili na 4. miste a žáci na pátém s tím, že v roce 1985 vyhráli žákovský turnaj o pohár osvobození.

Koncem osmdesátých let dostal skalický fotbal opět posilu v podobě ligového hráče. Tehdy za jejich klub začal hrát bývalý obránce Sparty Praha Zdenek Caudr. Jeho přičiněním pak místní oddíl kopané postoupil do vyšších tříd, tzv. 1. A třídy.
O Spartě se ve Skalici hodně mluvilo i v květnu 1989, kdy nový kolega místních fotbalistů Zdeněk Caudr sjednal přátelské utkání s internacionály Sparty Praha, v němž Skaličtí těsně, o jeden gól, prohráli, výsledek by 3:4.
Na vrchol kolínské soutěže se zdejší A mužstvo dostalo v letech 1988/89 s vynikajícím skóre 106:28.

Tímto výsledkem postoupila Stříbrná Skalice do nejvyšší fotbalové soutěže okresu Kolín, v níž si pod vedením nového trenéra ing. Jaromíra Vastla, CSc. vedla velmi dobře a hned v první sezóně se stala přeborníkem okresu a postoupila do 1.B třídy.

V této době zažíval skalický fotbal největší úspěchy. S odstupem času lze říci, že se nastartovala nejlepší léta zdejšího fotbalu, která v podstatě trvají doposud. Po postupu do 1.B třídy se fotbalisté v sezóně 1990/91 podařilo postoupit do 1.A třídy. Ani zde si nevedli skaličtí fotbalisté špatně a hned v první sezoně skončili druzí. I v dalších sezonách hrálo mužstvo vždy na prvních místech tabulky. Nejblíže k postupu do vyšší třídy mělo v letech 1998/99, kdy opět bylo na druhém místě.

U ostatních zdejších fotbalových mužstev se střídaly úspěchy a neúspěchy. Hlavní ale bylo, že zde fungoval jak žákovský tak dorostenecký oddíl, čímž byla zajištěna další “líheň” pro skalický fotbal. Nemalou zásluhu na tom všem měli i ti, kteří se o vše starali – funkcionáři. V té době takříkajíc “táhli” celý oddíl jeho předseda Miroslav Louda, jednatel Miroslav Bouček a pokladník Josef Lutner.

Vše fungovalo perfektně, pouze jediným stinným okamžikem tohoto období bylo, že když skončil s psaním dlouholetý fotbalový kronikář Josef Svoboda, nenašel se nikdo, kdo by ho zastoupil, a tak právě ta nejlepší sportovní léta neměl kdo zaznamenat.

V těchto letech byli hráči skalického fotbalu Miroslav Louda, Ladislav Popela, Petr Lippert, Pavel Smolík, Milan Tichovský, Ivan Husník, Michal Klégr, Miroslav Kučera, Pavel Řežábek, Zdeněk Caudr, Martin Vastl, Pavel Procházka, Karel Tingl, Pavel Jelínek, Miroslav Bouček, František Šafra, Ludvík Stoulil a Jaroslav Odloželík.

Poslední léta, období let 2002 až 2005, byla pro skalický fotbal opět velmi úspěšná. A mužstvo postoupilo z 1.A třídy přes krajský přebor až do Divize. Pod vedením Pavla Chuchly se dorostenecký oddíl dostal do krajského přeboru a pod vedením Pavla Nováka a ing. Ladislava Popely začali úspěšně fungovat i žáci.

V těchto letech byli ve vedení oddílu ing. Rudolf Havlík, Zdeněk Krajl, ing Vl. Šefčík, ing. Ladislav Popela, Miloslav Paluska, Pavel Novák, Pavel Procházka a trenérem byl Zdeněk Šalda.

Kromě ligových zápasů sehrál místní oddíl při příležitosti 75. výročí založení skalické kopané v roce 2002 také přátelský zápas se starou gardou Slavie Praha. Tento zápas by pro místní nejen sportovním zážitkem, ale také možnost popovídat si a blíže se seznámit s našimi bývalými internacionály.
V té době ještě nikdo netušil, jak dramatické bude léto a podzim roku 2002. Záplavy které postihli téměř celou Českou republiku, se nevyhnuly ani Stříbrné Skalici. Ušetřeno nebylo ani fotbalové hřiště, a tak bylo třeba provést úplnou rekonstrukci travnaté plochy. Opravné práce, které si vyžádaly cca 2 miliony korun, začaly na jaře 2003 a dokončeny byly na podzim, a to tak, že liga již mohla pokračovat na skalickém trávníku.

O vysoké kvalitě opraveného hřiště svědčí i to, že 24.srpna 2004 se zde hrálo mezinárodní utkání juniorů Norska a Švédska a 28.září juniorek Česka a Irska. Koncem roku 2005 přibyla k obnovenému trávníku ještě nová krytá tribuna pro 160 diváků, na jejíž výstavbě se finančně podílely obec, drobní sponzoři a Středočeský kraj.

Použitá literatura:

VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Stříbrná Skalice. 1. vyd. [s.l.] : MAROLI, 2006. ISBN 80-86453-25-1. Míč a trávník – hra pro mnoho geherací, s. 103-113.